Seriál Příběh služebnice (The Handmaid’s Tale) jako levná politická agitka

Filmová společnost HBO vysílá v současné době druhou řadu seriálové podoby románu Margaret Atwoodové Příběh služebnice. Filmovou podobu jsem měl možnost vidět v 90. letech a ta mě zaujala. Proto jsem byl zvědav na dílo ve větší časové ploše, s dnešními filmovými prostředky. Zatímco americko-německý film z roku 1990 hodnotí web ČSFD 63 procenty, tomuto americkému seriálu z roku 2017, dává 84 %. Na webu HBO ho 52 lidí ohodnotilo v průměru dokonce 4,7 hvězdičkami z pěti, což odpovídá dokonce 94 procentům. Já tak štědrý nebudu. Možná je to tím, že navnaděn filmem, jsem očekával úplně jiné využití formátu seriálu. Ale hlavně mě s přibývajícími díly znechutilo zneužití seriálu pro šíření myšlenek multikulturalismu. Že svěření hlavní role seriálu, který má vydělat peníze, herečce tmavé pleti, by nebyl dobrý obchodní krok, vědí asi i v USA a v HBO. Takže Elisabeth Mossová je sice bílá blondýna, ale manžel už musí být černoch. Tedy pardon, Afroameričan. Takže i jejich dcera je tmavá. Smíšenými páry se to v seriálu jen hemží. Když černošský řidič dodávky ve třetím dílu druhé řady hlavní hrdinku zachrání tím, že si ji vezme domů, tam ho čeká bílá manželka.

Dystopický (antiutopický) příběh je založen na myšlence státního převratu na půdě USA a přeměně americké demokracie na totalitní teokratickou diktaturu. Předloha vznikla v době, kdy se islám ještě nejevil jako globální problém, ale i kdyby ano, tvůrci by si těžko dovolili zakomponovat do díla totalitní prvky islámské ideologie, ač červenou nití celého románu je právě upírání práv ženám. I přes jednu scénu s kamenováním neposlušné služebnice je důležité, že občané Gileádu chodí deklarovat svou povinnou víru do kostelů a nikoliv do mešit. Naopak, pod postelí v bytě jedné smíšené rodiny najde služebnice důmyslně ukrytý korán i s modlitebním koberečkem. Takže islám je ta víra, která je tu utlačovaná. Co na tom, že seriálové totalitní projevy připomínají mnohem více právě pravidla islámu, než křesťanství? Od bezpráví na ženách, jejich povinné jednotné oblečení, nadřazenost mužů, sexuální otrokyně… Co na tom, že v dnešním světě islámské teokracie skutečně existují, na rozdíl od těch křesťanských? Ovšem je třeba přiznat, že v celém seriálu není žádný odkaz na Krista, ani kříž. Ta teokracie je z hlediska boha jaksi neurčitá, ale jaká by asi mohla být na území USA? A místům pro projevy víry se v seriálu říká kostely. Ale zkuste si představit seriál, který zobrazí, že totalita má islámský charakter. Islám je jediná víra, kterou nelze ani parodovat, natož natočit o ní fantazii, že je základem nenáviděného totalitního zřízení. Pravděpodobně by došlo k povstání muslimů a násilnostem po celém světě. Vzpomeňte, co způsobily jen karikatury v dánském nebo francouzském tisku. Naše společnost už sama aplikuje autocenzuru ve prospěch islámu. Je to v pořádku?

Teokratická seriálová totalita je natolik „pokroková“, že plodné ženy sice degraduje na roveň otrokyň, podle některých recenzentů dokonce sexuálních otrokyň, jako tresty jsou uplatňovány, kromě smrti nebo deportací do zamořených oblastí odborně lékaři v nemocnicích vedené amputace končetin, oslepení očí, nebo úmyslně způsobované popáleniny, ale rasismus je jí, samozřejmě, naprosto cizí. Jako každá totalita má i tahle své disidenty a své uprchlíky, jejichž cílem je vytoužená Kanada (rodná země autorky románu), kde stále funguje demokracie . Divák si snad nemůže nevšimnout neustále navozované podobnosti se současnou uprchlickou krizí včetně plakátů s nápisy „I support refugees“ na stěnách bytů aktivistů (a neziskovek?) v Kanadě. A protože se děj téměř celý odehrává v tom totalitním Gileádu, divák si hlavní hrdinky oblíbí, možná se s nimi ztotožní a drží jim palce, aby se do Kanady jako migrantky dostaly a zachránily se tak. V předešlém filmovém zpracování si na takové scény nevzpomínám. Nebezpečí takové interpretace spočívá zejména v zamlčování rozdílu mezi seriálovými smyšlenými uprchlíky z řad „bývalých“ občanů Spojených států amerických a skutečnými divokými muslimy přicházejícími z Blízkého východu do Evropy, kteří demokracii nikdy nepoznali. Ale ani v Mexiku dnes nepanuje nic podobné Gileádu, co by opravňovalo migranty z jihu prchat do USA, pokud to „poselství“ mělo být namířeno proti Trumpovi a jeho protiimigračním postojům. Tyhle „podtexty“ mě natolik otrávily, že jsem se rozmýšlel, mám-li tohoto amerického Majora Zemana vůbec ještě dál sledovat. Degradují slibnou předlohu na levnou politickou agitku, a proto pro seriál nemám více, než dvě hvězdičky.

Navíc tvůrci seriálu propásli celkem snadnou příležitost udělat z něj epicko-erotické dílo a tím ho zatraktivnit možná na úroveň Her o trůny. Už dnes je román Příběh služebnice někdy řazen do knihovniček lehkého BDSM, k čemuž možná vede slovní spojení sexuální otrokyně, ale tento seriál tomu rozhodně nenasvědčuje. Život sexuální otrokyně asi nespočívá v souloži jednou měsíčně v době plodných dnů nikoliv pro potěšení majitele, ale výhradně za účelem oplodnění a ještě k tomu oblečená. Autorku románu známou jako feministku asi nelze ani podezírat, že by ji k napsání románu inspirovaly nějaké submisivní fantazie.

Přitom sexuální otrokyně není ani dnes smyšlený termín z nějakých sci-fi románů. Např. jezídské ženy zajaté Islámským státem by mohly vyprávět, že i v 21. století takové „společenské postavení“ žen opravdu stále existuje, na internetu se dá najít i skutečný ceník takových žen. Ale vyprávějte to ve společnosti, která v rámci #MeToo řeší u soudů plácnutí přes zadek od šéfa a zamořuje tím každé předávání jakýchkoliv uměleckých cen. Takže upozornit na tyto skutečné tragédie dnešního světa seriál ambice nemá ani náznakem. Mohlo by to přeci pokazit dojem z islámu!

Zde se můžete podívat na trailer ke druhé řadě seriálu:

Richard Šimůnek

1 Comment

  1. Včera dávali první díl tohoto seriálu a mně bylo na zvracení, jaká násilná, podprahová a levičácká agitka se z toho vyklubala. A každý to strašně chválí, až jsem konečně narazil na Váš rozumný komentář a nepřipadám si jako marťan. Díky za Váš názor, konečně někdo normální.?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.