Témata médií posledních dní

Nebudeme se věnovat tématům, kterých jsou média plná, tedy tragédii zříceného mostu v italském Janově ani dalším výpadům Andrej Babiše. Podívejme se na témata, která také stojí za pozornost a možná Vám unikla, nebo je uvedla jen zahraniční média.

Na absurdity, které se odehrávají v sousedním Německu v souvislosti s tzv. uprchlickou krizí, upozornil web kurdské nezávislé zpravodajské agentury Basnews.

Do Německa z Mosulu uprchla také kurdská jezídská dívka jménem Ashwaq (na fotografii). V 15 letech byla unesena a stala se otrokyní příslušníka Islámského státu Abu Humama, který ji koupil za 100 dollarů. Jednou se dívce podařilo pomocí prášků na spaní svého věznitele uspat a uprchnout.

Humam někdy opouštěl dům a nechal Ashwaq doma samotnou i s jeho mobilním telefonem. Ashwaq z něj zavolala svému bratrovi a i s dalšími dívkami se domluvily, že se musí dostat do nemocnice. Dívky si rozdrásaly ruce a Humamovi namluvili, že se jedná o neznámou alergii a musí do nemocnice. V ní Ashwaq získala prášky na spaní. Když Humam pozval přátele na oslavu konverze dívek k islámu a přikázal Ashwaq, že musí pro všechny připravit jídlo, podařilo se jí pomocí těchto prášků uspat všech 17 mužů a uprchnout. Utíkala pěšky 14 hodin na horu Sinjar, kde byli Kurdové v té době již v bezpečí. Dostala se nakonec i se svou rodinou do uprchlického tábora ve Stuttgartu na západě Německa.

Až do této chvíle by byl její příběh podobný jiným a člověk by řekl, že Německo zachraňuje skutečné oběti islámu. Kdyby ovšem po třech letech pobytu Ashwaq v Německu nepotkala svého trýznitele Abu Humama. Militantního příslušníka Islámského státu, který ji v době, kdy ji „vlastnil“, denně 10 měsíců znásilňoval. Přitom jí Humam slíbil, že když přijme islám, bude se pětkrát denně modlit a naučí se zpaměti korán v arabštině, neublíží jí. Je však otázkou, do jaké míry muslimové považují znásilňování za ubližování. Ashwag byla kvůli tomu v péči německých psychiatrů, kteří měli zmírnit její traumata.

V roce 2016, již v Německu, měla Ashwaq pocit, že ji někdo na ulici sleduje. Pronásledoval ji až do uprchlického tábora. Matka dívku ujišťovala, že „Tohle je Německo! Tady vám nikdy nikdo neublíží!“ Až 21. února letošního roku ji muž oslovil: „Ty jsi Ashwaq, že?“ Dívka bezpečně poznala tu ošklivou tvář s tím ohavným plnovousem, jak sama říká, ale svou identitu zapřela. To ale Humama neodradilo: „Ale ano. Jsi Ashwaq a moc dobře víš, kdo jsem já. Jsem Abu Humam a vy jste byly se mnou v Mosulu. Vím kdo jsi, kde žijete, s kým žiješ a co děláte!“ Když se Ashwaq ujistila, že muž odešel, šla za manažerem uprchlického tábora a o incidentu ho informovala. Manažer sice předal informaci německé policii, ale ta sdělila, že nemůže nic dělat, protože Abu Humam je jen jeden ze syrských uprchlíků.

Konec příběhu Ashwaq je velmi smutný. Dívka z obavy o svou bezpečnost opustila Německo a vrátila se do Kurdistánu.

Novinář kurdské agentury, která příběh Ashwaq zveřejnila, Barham Ali pokládá ve svém článku Německu otázky. Kurdové jsou prý velmi vděční Německu za to, co pro záchranu kurdského národa dělá. On sám je prý i velkým fanouškem německé fotbalové reprezentace. Ale nepostrádají německé zákony logiku, když chrání jako uprchlíky i zločince z Islámského státu? Nepovažujete teroristy z Islámského státu, jakým je i  Abu Humam, za vážnou hrozbu pro německou společnost a německé občany? Ptá se redaktor. Co by měly jezídské dívky dělat, když nejsou před svými trýzniteli v bezpečí jak v Mosulu, tak v Německu?

V této souvislosti bych připomněl i další článek Melody Merkuru, který na absurdnosti německé migrační politiky upozornil už 12. října loňského roku pod názvem Případ z Berlína ukazuje na nesmyslnost migrační politiky EU.


V Nizozemí spáchala sebevraždu politička pronásledovaná, unesená a znásilněná muslimy.

V Nizozemí 8. srpna 2018 předčasně ukončila svůj život politička Wildersovy protiislámské Strany pro svobodu PVV jménem Willie Dillie. V březnu roku 2017 byla unesena a znásilněna skupinou muslimů, kteří ji dle jejích vlastních slov vyhrožovali, pokud bude dále vystupovat v městském zastupitelstvu proti nim. Žádali, aby respektovala Mohameda, ale také Arnouda van Dorna, což je další Haagský zastupitel, Holanďan, ale za holandskou islámskou Stranu Jednoty (Unity Party), které je předsedou a která je postavena na islámských principech. Dorn konvertoval k islámu a jak sám říká, stal se před dvěma lety muslimem. 53 letá politička ve svém posledním videu před smrtí vysvětluje, že výhrůžky smrtí ze strany muslimů nebylo možné dál snášet, měla strach zejména o své blízké. Psychicky evidentně zcela vyčerpaná žena ve videu obviňuje holandskou policii i starostku Haagu Paulien Krikke ze selhání.

Za připomenutí stojí, že zastupitelka Wille není prvním nizozemským politikem, který své protiislámské postoje zaplatil životem. V roce 2002 byl v Nizozemí zavražděn protiislámský politik Pim Fortuyn. Jeho vrah jako důvod ke svému činu uvedl, že chtěl zastavit očerňování holandských muslimů. Dnes je již tento zločinec na svobodě. Byl odsouzen k 18 letům vězení a po 12 letech propuštěn.


…a krátce z domova:

Prezident Miloš Zeman prý neplánuje žádné vyjádření k blížícímu se 50. výročí okupace Československa armádami Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu. Jeho mluvčí oznámil, že Miloš Zeman hovořil v době, kdy odvaha nebyla levná.

Kritici prezidenta Zemana poukazují na to, že u příležitosti tak významného smutného jubilea by prezident republiky s projevem vystoupit v každém případě měl a podezírají ho, že buď již není mentálně, či fyzicky schopen takový projev napsat a přednést (Miloslav Kalousek prý dokonce prohlásil, že pacient s demencí zasluhuje lékařskou péči), nebo že nechce provokovat své ruské přátele a spojence. Jiní jeho úmysl nepromluvit vítají s tím, že mluvit by měl jen ten, kdo má co říci a upozorňují na to, že Zemanova veřejná vystoupení z poslední doby reprezentaci České republiky příliš neprospěla, takže jeho mlčení bude menší zlo.


M. Konvička kandiduje do senátu.

Známý protiislámský aktivista Martin Konvička na svém facebookovém profilu oznámil kandidaturu ve volbách do senátu. Kandiduje za obvod Ostrava – jih. Chtěl by zastavit odliv obyvatel z tamních sídlišť i dohlédnout na to, aby případní migranti nebyli umisťování do lokalit, které se někdy označují jako vyloučené, o čemž se prý také uvažuje. Celé vyjádření Martina Konvičky najdete >>zde<<.


Na Facebooku se zformovala iniciativa vyzývající ke squattování nové nemovitosti M. Stropnického.

Bývalý předseda Strany Zelených a pražský zastupitel Matěj Stropnický si nedávno koupil nemovitost (zámek) v Osečanech na Příbramsku. Na tom není nic zvláštního. Ovšem vzápětí se na Facebooku objevil event, který vyzývá ke squattování této nemovitosti. Autoři události věc zdůvodňují, že nemovitost vypadá neudržovaně a tudíž squatteři ji vylepší a určitě budou udržovat lépe, než majitel a najdou pro ni smysluplnější využití. Tedy argumenty podobné vysvětlením nezákonných okupantů např. známé „kliniky“. Matěj by tak mohl ochutnat medicínu vlastní levicovým aktivistům, ke kterým měl vždy blízko.


Výroky komunisty Filipa vyvolaly odpor napříč společností.

Předseda stále ještě parlamentní komunistické strany Filip, o němž se traduje, že měl v STB za totality přezdívku Falmer, vyvolal vlnu odporu a opovržení svými výroky k 50. výročí okupace Československa armádami Varšavského paktu. Filip mimo jiné prohlásil, že historie je ze sta procent zfalšovaná a hlavní silou okupace byli Ukrajinci.

Ozývají se i hlasy upozorňující, že podobná prohlášení jsou jen dalším důvodem k definitivnímu zákazu komunistické strany v naší zemi, na který není nikdy pozdě. Od Filipa se ditancoval např. i člen jeho vlastní strany Jiří Dolejš.


Richard Šimůnek

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.