Album Post Human: Nex Gen kapely Bring Me The Horizon: Vír surových emocí, pestrost hudebních stylů a strach z budoucnosti
POST HUMAN: NeX GEn je sedmé studiové album britské rockové skupiny Bring Me The Horizon. Bylo vydáno 24. května 2024, fanoušci očekávali vydání alba 15. září 2023. Album navazuje na předchozí desku Post Human: Survival Horror (2020).
Jedná se o poslední album, na kterém se podílel klávesista a producent skupiny Jordan Fish, protože koncem roku 2023 se s kapelou přátelsky rozešel. Materiál na album se nahrával od roku 2021.
V červnu roku 2023 kapela oznámila, že vydá album 15. září stejného roku. Ale 24. srpna Oliver Sykes oznámil, že vydání se odkládá kvůli nepředvídatelným okolnostem, kvůli nimž kapela nebyla schopna dokončit desku na úrovni, se kterou by byli všichni spokojeni.
16. září 2021 vychází singl písně Die4U, 6. července 2022 vychází singl Strangers, 4. května 2023 vyšla píseň Lost, 1. června 2023 vyšel čtvrtý singl Amen!, na kterém se podíleli Daryl Palumbo z Glassjaw a Lil Uzi Vert. Pátý singl Darkside vyšel 13. října 2023.
22. prosince 2023 skupina oznámila, že klávesista Jordan Fish opouští kapelu. 5. ledna 2024 skupina vydala šestý singl Kool-Aid.
Datum vydání: 24. května 2024
Žánr: rock, alternative rock, post-hardcore, pop-punk, punk, hyperpop, drum n bass, experimental rock and metal, alternative metal, metalcore, electronic metal, emo, easycore, nu metal
Producent: Oliver Sykes (textař, skladatel a vokálista), Jordan Fish (textař, skladatel a vokálista), Zakk Cervini (spolupracoval s Bad Omens, Good Charlotte, Yungbludem, Blink-182), Dan Lancaster (skladatel, spolupracoval s Blink-182, Muse, A Day To Remember), BloodPop (Lady Gaga, Madonna, Avicii), Evil Twin, Daidai
Seznam písní:
01) [OST] Dreamseeker
02) Youtopia
03) Kool-Aid
04) Top 10 Statues That Cried Blood
05) Limousine (ft. Aurora)
06) Darkside
07) A Bullet W- My Name On
08) [OST] (Spi)ritual
09) N/A
10) Lost
11) Strangers
12) R.I.P. (Duskcore Remix)
13) Amen! (ft. Lil Uzi Vert, Daryl Palumbo)
14) [OST] P.U.S.S.-E
15) Die4u
16) Dig It
Rozbor jednotlivých písní:
(OST) Dreamseeker je interluda, které hraje 19 vteřin. Slyšíme klapání podpatků a začátek něčeho velkého.
Youtopia je z části elektronickou, metalovou, punkovou písní. Určitě se jedná o typickou melodickou píseň kapely. Skladba má v sobě hnací silný kytarový riff a melodičnost. Poté uslyšíme akustickou kytaru a nadupanou produkci, která dodává písni moderní nádech. Určitě vyniká vokál Oliho, který ukazuje neuvěřitelný rozsah. Text písně pojednává o touze po lepším světě „Youtopii“, kde je láska zákonem. I když text může působit abstraktně, chytlavý refrén a pozitivní melodie oslní každého fanouška kapely. Píseň v posluchači zanechává dlouhotrvající dojem. Na konec Oli zpívá: „Jaké to bylo? Jako bych vstoupil do snu a vystoupil z kómatu.“. Autor textu naznačuje surrealistickou cestu, která posluchače čeká.
Následuje metalcorová věc Kool – Aid. Text se zabývá tématem ztracené generace, která se zrodila na základě nesplněných slibů. Objevují se témata utrpění, manipulace a toxických vztahů. Kapela naznačuje o této generaci, která slepě přijímá falešnou ideologii a žije v některých věcech špatně. Píseň má několik fází – melodickou, uřvanou, dojde i na hvězdné kytarové sólo. Oficiální videoklip >>zde<<
Top 10 Statues That Cried Blood se přemění v syntetický pop-rock. Vokál Oliho Sykese je jemnější než obvykle. Ve skladbě jsou témata bolesti, traumatu a boje se sebevědomím.
Úryvky jako „Myslím, že někteří z nás se prostě narodili s tragédií v krvi“, nebo „Jizvy se dostaly příliš hluboko“ vypovídají o trvalé povaze citových zranění a traumat. Píseň má optimistickou, taneční melodii. Text a melodie v symbióze tvoří hymnu sebedůvěry, která hlásá, že nás nikdo nezachrání.
Limousine je grunge písní s výraznou basou, které připomínají hudbu Alice In Chains. Produkce je vyumělkovaná a basy podtrhávají surovost písně. Píseň je díky vokálům Oliho podmanivá i znepokojivá. Tato píseň je pro fanoušky překvapením kvůli odklonění od zajetých kolejí kapely. Text se zabývá tématy sebedestrukce a temné stránky touhy. Vypravěč písně je chycen v toxickém vztahu, přitahován vzrušením z bolesti a ochoten snášet citové zmatky pro prchavý pocit spojení. Verše jako „Spolknu pro tebe žluč“, nebo „doufám, že jsi všechny své písně napsala pro mě“ odhalují zoufalou touhu po opětování osobní pohody a svobody ve prospěch zničující lásky. Vokály AURORY působí jako z jiného světa.
Darkside může melodií a stavbou písně připomínat kapelu The Devil Wears Prada. Text se zabývá tématem vnitřního zmatku a zoufalství. Skladba začíná s melodickými, éterickými kytarami a syntezátory, které vytvářejí zlověstnou atmosféru. Text popisuje nefiltrovaný pohled na temné stránky lidské psychiky. Předzpěv odkazuje na citové strádání lyrického subjektu s odkazy na nespavost, sebepoškozování a nihilistické nahlížení na svět. Refrén je prosbou o podporu, verše vyjadřují strach z podlehnutí vnitřním démonům. Druhá sloka rozvíjí myšlenky traumatu, úzkosti, ztráty a paranoie. Závěrečný refrén je uvolnění veškerých nahromaděných emocí. Věta „Can you talk me off the ledge again?“ zdůrazňuje neustálý boj s duševním zdravím. Skladba končí s pocitem nevyřešeného napětí a zanechává silný pocit v posluchači.
A Bullet W/ My Name On plynule navazuje na předchozí skladbu. Oba vokalisté dávají do písně silně emotivní a surový projev. Text písně je upřímný a surový v popisu zániku toxického vztahu. Text je dopisem na rozloučenou s nevydařenou láskou. Text se dotýká také témat zrady, násilí a přetrvávající bolesti zlomeného srdce. Slovní obraty jako „Máš kulku s mým jménem“ a „Zranila moje záda tvůj nůž?“ vykreslují obraz destruktivního a toxického vztahu.
(OST) (Spi)ritual je skoro dvouminutové intro do další části alba.
N/A je čtyřakordovka – pětiakordovka, protože má jednu změnu. Připomíná Bobby Sox od Green Day, All My Favourite Songs od Weezer, nebo Under The Bridge od Red Hot Chili Peppers.
Píseň je zkoumáním hlubin závislosti a nabízí surový a důvěrný pohled na problémy, kterým čelí lidé závislí na návykových látkách. Název může odkazovat na anonymní narkomany.
Skladba začíná strohým úvodem, který vytváří scénu setkání podpůrné skupiny a okamžitě určuje tematické zaměření písně. Hlavní zpěvák Oli Sykes se pak upřímně zpovídá a odhaluje cyklickou povahu závislosti a vnitřní zmatek, který vyvolává. Text písně je niterný a nefiltrovaný, odhaluje temné myšlenky, sebedestruktivní impulsy a zoufalou touhu po úniku, které závislost provázejí.
Akustický začátek písně je odklonem od obvyklé zvukové intenzity kapely a vytváří pocit intimity a zranitelnosti. Jak píseň postupuje, instrumentace narůstá a začleňuje elektronické prvky a zkreslené kytary, což odráží stupňující se chaos a vnitřní konflikt. Akustická kytara však zůstává neustále přítomna a uzemňuje píseň v jejím syrovém emocionálním jádru.
Refrén je velmi chytlavý a vytváří pocit společenství a sdílené zkušenosti a vybízí posluchače, aby se s poselstvím písně spojili na hlubší úrovni. Tento komunitní aspekt je dále zdůrazněn zaznamenanou živou účastí publika z různých koncertních turné, což posiluje myšlenku, že závislost je boj, kterému čelí mnoho lidí.
Lost je jednou z nejvýraznějších skladeb alba. Text je upřímným vyjádřením osobních bojů frontmana skupiny Oliho Sykese. Text odkazuje na léčbu, myšlenky na sebevraždu a pocit odcizení od světa.
Hudebně se Lost liší od předchozích písniček, skladba obsahuje prvky elektroniky, popu, punk, rocku a metalu. Syntezátory záměrně působí znepokojivě a chaoticky. Refrén nabízí chytlavou melodii. Kapela ukazuje, že chce experimentováním posunout hranice a dále se vyvíjet. Oficiální videoklip >>zde<<.
Strangers vznikla během cesty frontmana kapely do LA. Verš „Jsme jen místnost plná cizinců, hledáme něco, co by nás zachránilo“ popisuje představu, jak tuto píseň Sykes předvádí cizím lidem v davu. Zároveň místnost plnou cizích lidí přirovnává k odvykací léčebně, „Po návratu z uzavírky a pandemie se každý z něčeho zotavuje a já si uvědomuji, že tolik lidí denně bojuje s různými traumaty, a chtěl jsem jen zdůraznit, že v tom nejsou sami,“ řekl. „Jsme tu jako komunita, abychom si navzájem pomáhali.“ – zdroj Songfacts.
Oli Sykes debutoval s písní „Strangers“ v DJském setu na svém festivalu Bring Me The Horizon & Friends na Maltě 26. května 2022. Prozradil, že „Strangers“ je „o rodině“, a dodal: Právě teď jsme všichni místnost plná cizích lidí. Neznáme se navzájem a na tom kurva nezáleží, protože jsme tu všichni ze stejného kurva důvodu, ne?“.
Sykes, klávesista BMTH Jordan Fish a kytarista Lee Malia napsali píseň společně s BloodPop a Caroline Ailin. Oficiální videoklip >>zde<<.
R.I.P. (duskCOre Remix) působí nepatřičně, spíš jako nějaký remix. Píseň je velmi chytlavá. Nejlepší je akustická část písně, která přejde ve zběsilý rock.
Píseň Amen! Je silnou skladbou alba. Text se dá interpretovat jako postoj k LGBT komunitě. Text písně lze vnímat ve světle extrémně věřících lidí, kteří označují LGBT osoby za nemocné, odporné a zlé. Videoklip >>zde<<.
(OST) P.U.S.S.-E připomíná energií věc od Prodigy. Je to provokativní skladba, která se zabývá tématy moderní deziluze, existenciálního strachu a komodifikace lidských emocí. Text písně je roztříštěný a chaotický a odráží pocit zmatku a naléhavosti. Opakující se otázka „Co bys udělal pro p-u-s-s-e?“ (p-í-č-u) se zdá být satirickým popíchnutím lidí, kteří jsou ochotni zajít pro povrchní potěšení nebo společenské uznání. Možná píseň naráží na komodifikaci sexu a vztahů v současné kultuře.
Píseň se také dotýká konceptu utopie a staví ji do kontrastu s drsnou realitou života. Zmínka o DMT, silném psychedeliku, naznačuje hledání úniku nebo osvícení, ale chaotický a temný tón písně naznačuje, že takové úniky jsou iluzorní nebo plné nebezpečí. Texty „The bloods on your hands“ a „Everything and everyone you’ve ever loved“ evokují pocit viny a ztráty, což ještě více zdůrazňuje bezútěšný pohled písně na lidský úděl.
Odkazy na „nejmodernější simulátor emocí“ a „předky minulých dob“ naznačují kritiku toho, jak technologie a moderní pokrok změnily naše emocionální prožitky a vazby. Nostalgické verše „Pamatuješ, jak ti na tom záleželo?“ a „Pamatuješ, jak to bylo jednoduché jako letní západ slunce?“ ostře kontrastují se současností a zdůrazňují ztrátu nevinnosti a jednoduchosti. Tato píseň je silným komentářem ke složitostem a rozporům moderního života, zabaleným do temného, satirického obalu, který posluchače vyzývá k zamyšlení nad vlastními hodnotami a volbami.
Předposlední písní alba je skladba Die4U. Frontman kapely Oli Sykes byl v minulosti závislý na drogách; jeho závislost byla tak silná, že pro ni byl ochoten „zemřít“. Konečně se postavil svým destruktivním návykům a vyřadil je ze svého života.
V „DiE4u“ si Sykes uvědomuje, že není někým, kdo může pít alkohol nebo kouřit trávu s mírou. Zpěvák pro NME uvedl, že píseň vnímá jako přijetí svých závislostí. „Mám s tím prostě problém a vždycky to jde stejnou cestou,“ řekl. „Není to něco, co bych si dokázal přiznat.
„Tahle píseň je mým vzdorovitým vyjádřením: ‚Ne, teď se rozhoduji.‘ Nemůžu to takhle dělat do konce života, protože to skončí jen jedním způsobem.’“
Během písně se Sykes zamýšlí nad svou závislostí z pohledu aféry. „Děláte to za zády všech, je to tajné a máte pocit, že podvádíte a zrazujete lidi. Nikdy jsem to tak nevnímal,“ řekl. „Prostě jsem si myslel, že škodím sobě, a ne ostatním lidem. Neuvědomoval jsem si, jak moc to může zničit důvěru lidí.“
Ačkoli hlavní téma písně spočívá v tom, že se Sykes rozhodl zlepšit sám sebe, umožnilo to paralelní význam související s otázkami životního prostředí. Frontman BMTH řekl: „Souvisí to také s hlubším tématem o nás jako společnosti a o tom, jak se musíme podívat na to, jak se chováme sami k sobě, k sobě navzájem a také ke světu.“
Sykes píseň napsal s klávesistou BMTH Jordanem Fishem během pandemie COVID-19. Sykes zůstal po celou dobu pandemie se svou brazilskou manželkou Alissou Salls v Brazílii, takže skladbu napsal a nahrál na dálku.
Bring Me The Horizon zahráli píseň poprvé naživo 20. září 2021, kdy v Bonus Areně v Hullu zahájili své britské turné. Protože šlo o první koncert kapely od uzavření, zaznělo naživo premiérově i několik skladeb z Post Human: Survival Horror, včetně „Parasite Eve“, „Obey“ a „Teardrops“.
Ta se v roce 2021 umístila na prvním místě v žebříčku Kerrang! Readers‘ Poll o skladbu roku. Vizuál „DiE4u“ byl také zvolen videoklipem roku a Bring Me The Horizon byli zvoleni živou kapelou a kapelou roku. Oficiální videoklip >>zde<<.
Poslední písní alba je skladba Dig It, která neskončí v moment, kdy si posluchač myslí. Na konci je nahrávka AI robota, který mluví. Při poslechu v noci to dokáže pěkně vyděsit.
Píseň se noří do hlubin existenciálního strachu a snahy najít smysl ve zdánlivě chaotickém světě. Píseň začíná tajemným, téměř dystopickým poselstvím a udává tón vyprávění, které zkoumá témata deziluze a vnitřního konfliktu. Text písně vykresluje obraz člověka, který se potýká s vlastními emocemi a krutou realitou života, cítí se zrazen „pohádkou“, kterou byl doposud krmen, a nedokáže dál mlčet.
V refrénu se projevuje hluboká sebenenávist a pocit selhání, hlavní hrdina vyjadřuje lítost a touhu zmizet. To je konfrontováno s prosbou o něco, v co by mohl věřit, o „překonání systému“, které by dalo smysl jeho existenci. Opakující se téma závislosti na skrývání se před realitou naznačuje koloběh vyhýbání se a zoufalství a zdůrazňuje obtížnost konfrontace s vlastní bolestí a strach z uzdravení.
Opakované odkazy na „děsivé místo“ a „děsivou budoucnost“ v písni podtrhují všudypřítomný pocit úzkosti ze světa a lidského stavu. Metafora života jako hrobu, který hlavní hrdina „kope“, odráží nihilistický pohled, kde jedinou jistotou v životě je utrpení. Závěrečné verše s nefunkčním „osobním multidimenzionálním přítelem“ přidávají vrstvu technologického odcizení a naznačují, že i naše pokusy najít útěchu v umělé inteligenci jsou plné chyb a selhání. Skladba je neúprosným zkoumáním duševního utrpení, společenské deziluze a hledání smyslu v rozvráceném světě.
Celkový dojem: Vyplatilo se čekat tak dlouho na mistrovské dílo budoucnosti. Album je uměleckým počinem, které reflektuje naší digitálně přetíženou éru a lidské odcizení od pandemie COVID-19. Album perfektně navazuje na předchozí album. Jednu píseň lze zařadit do 5 žánrů. Dohromady album působí disharmonicky, chaoticky, ale jedná se o umělecký záměr, který funguje. Písně, melodie, nálady jsou nekonečně kreativní.
Album je směsicí tvorby Deftones, Enter Shikari, Iggyho Popa a je výčtem celé tvorby Bring Me The Horizon. Zároveň kapela experimentovala s písněmi po zvukové i textové stránce. Nestydím se říct, že se jedná o jednu z nejrozmanitějších desek, kterou kapela vydala.
Určitě bych album doporučila novým posluchačům, fanouškům metalu, ale i fanouškům kapel Linkin Park, BabyMetal, From First To Last.
Z alba se opravdu dají vytáhnout hity kusově, ale album se dá poslouchat i celé s příběhem.
Slyšíme Olyho Sykese ze sebe vyzpívat, vykřičet, vyječet, vypištět veškeré emoce. Otevřel svou duši fanouškům, upřímně zpívá o závislostech na návykových látkách, procesu léčení, ale také poukazuje na nemocnou společnost. Melodie písní jsou melancholické, ale i veselé. Pro mě je hodně složité uchopit písně na albu a zachytit jakékoliv prvky, protože jejich album je silným vírem plným surových emocí. To je jeden z důvodů, proč kapela patří mezi mé nejoblíbenější. Miluju autenticitu písní, rozmanitost žánrů a neuvěřitelný talent, který Oli Sykes má.
Nejlepší písně: YOUtopia, Kool-Aid, Top 10 staTues tHat CriEd bloOd, liMOusine (ft. AURORA), DArkSide, a bulleT w/ my namE on (ft. Underoath), n/A, LosT, sTraNgeRs, AmEN! (ft. Lil Uzi Vert and Daryl Paluma), DiE4u
Hodnocení: 10/10
Pro Melody Merkur: Tori
Foto: Discogs
Buďte první kdo přidá komentář