Karel Gott nebyl žádný kolaborant.

Po Sametové revoluci se s pravidelností objevovaly úvahy, do jaké míry je Karel Gott kolaborant s totalitním komunistickým režimem, protože podepsal Antichartu, dokonce na jedné z jejich hudebních odnoží přednesl projev od řečnického pultu, měl dovoleno zpívat, vyjíždět koncertovat i na kapitalistický Západ. Asi není divu, že se podobné úvahy objevily i s úmrtím tohoto slavného zpěváka. Také jsem jich pár zaznamenal, ale nebylo jich zdaleka tolik, nad jakým množstvím se pohoršovali tzv. „vlastenci“.  Fanoušci podobných uskupení, jako SPD, či Trikolóra se rozčilovali nad útoky na Karla Gotta po jeho smrti ze strany tzv. „Pražské kavárny“. I když „Pražská kavárna“ – termín, kterým pojmenoval své odpůrce pravděpodobně jako první Miloš Zeman (omlouvám se za své prsty, kterým se nějak nechce napsat s tímto jménem spojení prezident ČR), nebyla asi nikdy nějak přesně definována. Když jsem slyšel, koho Zeman do této skupiny řadí, sám jsem se za jejího člena přihlásil a dá se tedy říci, že jsem asi součástí sociální bubliny „Pražská kavárna“. Jako takový bych měl mít přehled o tom, zda se mezi námi objevují „hejty“ na Karla Gotta. Já jsem ze strany české inteligence, což by podle mě mohl být jiný název společenství Zemanem pojmenovaného Pražská kavárna, skutečně žádné nezaznamenal. Takže se domnívám, že ze strany 5. cenové  putiky, kam bych zařadil já tzv. „vlastence“ včetně jejich prezidenta, je to jen jedna z dalších účelových lží. Naopak, pokud jsem nějaké negativní a většinou velmi primitivní odsudky Karla Gotta viděl, obvykle to vypadalo na autory, kteří si tím léčí svou vlastní tehdejší, či dokonce současnou kolaboraci. Nařčení „Pražské kavárny“ ze strany podporovatelů, či členů např. SPD mě nepřekvapuje, ale co mě zprvu hodně udivilo, bylo podobné vyjádření Petra Macha. Ano, toho bývalého aktivního europoslance a předsedy Svobodných, kdysi pravicové strany s rozumným programem jak ekonomickým, tak i politickým. Moje divení trvalo ale jen do chvíle, než jsem se dočetl, že Petr Mach vstoupil do Trikolóry. Tím se mi leccos vysvětlilo, tam mají Pražskou kavárnu pravděpodobně povinnou. Petr Mach, kterého jsem dokonce v poslední parlamentních volbách volil, tím pro mě zemřel, zatímco jeho bývalá strana Svobodných pro mě přestala existovat už před tím, jeho odchodem z ní, a nyní mi to ještě potvrdila připojením se k hysterickým enviromentálním pokřikům.

Ale zpět ke Karlu Gottovi. Antichartu mu už nikdo neodpáře, on to i vysvětloval, že nikdy nebyl praporečník, vůdce, či osobnost odboje. Všichni kdo ho znali, potvrdili, že jeho motivací nebyla podpora totalitního režimu, ale nezlomná touha zpívat, tvořit. Měl talent na to, jak se v kritických chvílích zachovat, aby neublížil ani sobě, ale ani jiným. Karel Gott netvrdil, že antichartu nepodepsal, jako např, František „Ringo“ Čech, který je zvěčněný na fotografii, jak u toho drží v ruce pero. Karel Gott nikdy nedonášel na své kolegy komunistické státní bezpečnosti, jak se to traduje u mnoha jeho kolegů, či dokonce politiků ve vysokých funkcích. Měsíc před smrtí navštívil i archiv bezpečnostních složek a jak potvrdila režisérka a dokumentaristka Olga Malířová Špátová, která o Gottovi natočila dokument, měl čisté svědomí. Karel Gott nejen, že neubližoval, ale z titulu své výjimečné pozice v režimu, který ho potřeboval, naopak pomáhal druhým. Jiří Suchý o Karlovi vyprávěl, že když měl komunisty zakázáno vystupovat, Gott ho pozval, aby mu pokřtil nové trojalbum. Suchý Karla upozorňoval, že má zákaz, že si s tím může způsobit jen problémy. Zpěvák mu řekl, ať to nechá na něm. Ten křest měla tehdy přenášet komunistická Československá televize a Gotta varovala, že pokud v programu vystoupí Jiří Suchý, vysílání nebude. Gott na to řekl, že tedy nebude. Jak bylo u něho zvykem, opět dodržel slovo, které Jiřímu Suchému dal. Jiří Suchý mu pokřtil nové album a přenos ani záznam z toho nebyl.

Hudební publicista Jiří Černý řekl, že nikdy neviděl většího antikomunistu, než byl právě Karel Gott. Za to, co on dokázal komunistům říci do očí, by jiné lidi dávno zavřeli do kriminálu. Karel Gott si prostě dokázal vybudovat takové postavení, které mu dovolovalo s režimem částečně manipulovat a ovlivňovat ho. Mohl kdykoliv emigrovat. Na Západ jezdil často, mohl tam zůstat a on by tam hlady určitě netrpěl. Režim z toho měl takový strach, že generální tajemník ÚV KSČ neblaze proslulý Gustáv Husák psal Gottovi do západního Německa dopis, ve kterém mu sliboval hory doly, jen aby se vrátil.

V osobním životě byl Karel Gott obrovský gentleman. Petr Janda vzpomíná na Karla, že už v 60. letech byl jediný, kdo mu byl ochoten pomoci se stěhováním těžké aparatury. Bez ohledu na problémy, které by mu to mohlo přinést, bez ohledu na své zdraví, vždy držel slovo. Po koncertech podepisoval fotografie a dával autogramy do posledního človíčka fronty, která na něj stála, protože si vážil každé své fanynky, každého fanouška. Ale myslím, že tohle jsou po všech vyprávěních o Karlu Gottovi po jeho skonu známé věci.

Přiznám se, že jsem se více o povaze Karla Gotta dozvěděl až po roce 1989. Za komunistů jsem nejen, že neměl možnost se s Karlem potkat, ale ani zjistit cokoliv bližšího z jeho života. Když jsem se s ním setkal poprvé na jednom z vyhlašování výsledků ankety TýTý ve Vinohradském divadle, ještě netušil kdo jsem, ale velice uctivě mě pozdravil, a když jsme se potkali v úzké chodbičce v zákulisí, kudy mohl projít z prostorových důvodů jen jeden člověk, zastavil se a dal mi přednost. Nepotřeboval se chovat jako hvězda, protože skutečná hvězda byl. A to nezmiňuji jeho obrovský talent a pracovitost, které společně s nádhernou barvou hlasu daly vzniknout téměř nekonečné řadě písní, z nichž některé i ve mně, rockerovi, dodnes vyvolávají mrazení. Považte, Karel Gott v hudební hitparádě Melody Merkuru „Co se poslouchá?“ běžící v 70. a 80. letech, obsadil celkově 6. místo (!), když na prvních třech pozicích zvítězily kapely, jako Ramones, Kiss a Sex Pistols!!! To snad nevyžaduje další komentář.

Tolik jsem si tedy dovolil napsat o Karlu Gottovi snad za velkou část Pražské kavárny.

Richard Šimůnek
(Foto: Oficiální web Karla Gotta)