Recenze alba „Bigger, Better, Faster, More!“ kapely 4 Non Blondes
Rok vydání: 13. října 1992
Žánr: Alternative rock, Hard rock, Folk rock
Producent: David Tickle
Seznam písní:
1) Train (Perry)
2) Superfly (Perry, Sirdofsky)
3) What’s Up? (Perry)
4) Pleasantly Blue (Perry)
5) Morphine & Chocolate (Hall)
6) Spaceman (Hall, Perry)
7) Old Mr. Heffer (Day, Hal, Hillhouse, Perry)
8) Calling All The People (Day, Hall, Hillhouse, Perry, Richardson)
9) Dear Mr. President (Perry)
10) Drifting (Perry)
11) No Place Like Home (Day, Hall, Hillhouse, Perry)
Album začíná písní Train za zvuku přijíždějícího vlaku, poté uslyšíme elektrickou kytaru s foukací harmonikou, akordy E a E7 a máme pocit, že posloucháme hudbu Divokého západu. Poté na španělský styl hraný na akustickou kytaru akord H7 a jsme v heavy víru. Počáteční sólo připomíná houkající lokomotivu. Píseň popisuje odproštění se od pomalého/slabého přemýšlení, že je především důležité hledat sám sebe.
Druhá píseň Superfly má velice výraznou basu a jedná se o funky rockovou pecku. Podle textu to vypadá, že se jedná o love song, který pojednává o zamilovanosti dvou bláznů. Slovo superfly má více významu, může se jednat o extravagantní módu, nebo se jedná o sebevědomého člověka.
Další píseň What’s Up? je dost provařený rádiový protestsong, doporučuji si ho pustit v rámci celého alba. Píseň vznikla dávno před založením skupiny 4 Non Blondes. Frontman skupiny Third Eye Blind Stephan Jenkins vzpomínal, jak seděli v místnosti s Lindou Perry, která pracovala jako servírka o ulici dál a hráli si navzájem své autorské skladby, když oba začínali v San Franciscu. Oba si navzájem nahráli dema písní „Semi-Charmed Life“ a „What’s Up?“, které se později staly obrovskými hity jejich kapel. Až o několik let později si Stephan uvědomil, že písně, které zazněly na tomto jejich společném jammu, prodaly dohromady 17 miliónů desek.
Název písně se v textu neobjevuje, ale fráze „What’s Going On?“ je fráze výrazně obsažena v refrénu. Linda Perry v rozhovoru pro časopis Rolling Stone řekla, že se jí produkce písně silně nelíbila. V pořadu Behind the Music prozradila, že se jí nelíbila přepracovaná verze s jiným textem, který si prosadil producent alba David Tickle. Svěřila se s tím během nahrávání Jimmymu Iovineovi, spolu majiteli jejich nahrávací společnosti. Iovine souhlasil a dal přednost původní verzi napsanou Lindou Perry. Konečná verze byla nahrána během jednoho dne poté, co Iovine dovolil skupině 4 Non Blondes znovu nahrát demo verzi. V rozhovoru pro časopis Tape Op Linda vzpomínala, jak nahrávaní probíhalo: „Producent vůbec netušil, o čem ta píseň je. Šla jsem do vydavatelství a řekla: „Ta písnička je na nic. Tohle není píseň, kterou jsem napsala.“ Nepodpořili mě. Říkali, že to zní dobře. S tím jsem ale nesouhlasila. O přestávce jsem vzala kapelu a šli jsme do The Record Plant v Sausalitu. Začala jsem posouvat věcmi. Tamní inženýr mi hodně pomohl. Říkala jsem mu, co chci a když to nepochopil, přesouvala jsem mikrofon. Pak jsem řekla: „Ano, to je ono, to je ten zvuk.“ Tak jsem to dělala se vším. Pak jsme se domluvili na tempu a měli jsme hotovou nahrávku, její základ. Předělala jsem akustiku. Byla jsem uprostřed vokálů, když se objevil David Tickle. Měla jsem nahrané 3 vokály. Byla jsem naštvaná, když se objevil. Už jsme měli tu zatracenou písničku hotovou. Ten stejný večer jsme složili a smíchali vokály a druhý den se to dostalo na mastering. To je ta verze, která obletěla celý svět. Už jsem ten příběh vyprávěla dost, aby lidé věděli, že David Tickle tu písničku neprodukoval. Byla jsem to já.“ Tickleovu instrumentální verzi bylo možné slyšet v pořadu Behind The Music, Tickleova verze nebyla nikdy vydána.
Dalo by se říci, že píseň je neo-hippie masivní hymna, protestsong, nářek mladého a spirituálně zaměřeného člověka, kterého trápí problémy ve společnosti, v politice.
Pleasant Blue je zjednodušeně blues o tom, autorka kde prosí svou lásku, aby se svěřila se svými nešťastnými pocity.
Morphine & Chocolate je litanií, v textu autorka prosí o nahrazení sklíčenosti a nemoci štěstím a zdravím. V živelném refrénu můžeme slyšet, že morfium a čokoláda jsou náhražky, které mohou autorku „vzkřísit“.
Spaceman je šestou skladbou a byla vydána jako třetí singl alba v září roku 1993 vydavatelstvím Interscope a Atlantic Records. Mezitím, co píseň „What’s Up?“ bořila hitparády po celém světě, „Spaceman“ se dostal do první dvacítky pouze v Rakousku, na Islandu, v Itálii a ve Švýcarsku, v americkém žebříčku Billboard Hot 100 se vůbec neumístil. Videoklip k písni režíroval Scott Kalvert. Text písně se nese v klidném, bojovném rytmu bicích. Jedná se o kytarovou baladu, většina rytmu je militaristického rytmu. Píseň nepůsobí chytlavě, ale pomalu se vtírá pod kůži.
Old Mr. Heffer je rock’n’rollem se slovními hříčkami a se střeleným příběhem „Je nejtemnější odpoledne, mám v ruce pivo a doutník, vracím se zpátky, protože se dneska cítím dobře, trable je slovo s velkým T, já odkazuji na toto slovo, protože jsem dychtivá. Billy a Susie jdou ruku v ruce, „hej, co je v plánu?“ „Susie, zapomněla sis dřeváky“.
Calling All The People je dalším protestsongem na albu. „Kde to je? Když tvá morálka je klobouk plný peněz, můžeš to vysvětlit? Proč ten nepořádek v kuchyňském dřezu je tak matoucí? Proč, proč se pořád ptáme proč, abychom se pokoušeli ospravedlnit?“
Dear Mr. President byl prvním singlem. Rovněž se jedná o píseň s názorem, konkrétně názor na Spojené státy. Žebrající dítě o peníze, nevidomá matka, obchodování se zločinem. Nejsilnější část písně „Jednoho dne budu mít hodně peněz, ale budu se muset vzdát pro tuto bohatou společnost. Oh, prosím pane prezidente, chcete mi svěřit budoucnost, protože to dostanete zpět od malé nevidomé ženy s dítětem na rohu a od okolo fetujících lidí.“ Pravděpodobně text písně je adresovaný tehdejšímu prezidentovi George W. Bushovi.
Píseň Drifting je předposlední písní desky. Text má mnoho složitých metafor, akordy jsou většinou molové, jedná se o melancholickou píseň. Slyšíme pouze akustickou kytaru, silný hlas Lindy Perry a housle. Tématem jsou užívání léků a silná deprese.
No Place Like Home se nese v duchu písně Superfly a plave po funky vlně. Text se inspiroval literárními díly „Čaroděj ze země Oz“ a „Alenka v Říši Divů“. „Jsem ztracená, procházím oparem a mlhou, být nalezena v téhle temné noře, pomůžete mi najít cestu domů?“
Polohy hlasu zpěvačky Lindy Perry jsou neuvěřitelné, chvilku zpívá jemně, falsetem, připomíná barovou zpěvačku a slyšíme i drsný hlas rockerky, která cítí každé slovo, které zpívá. Upřímně chci slyšet Axla Rose, Lindu Perry a Roberta Planta zpívat píseň, zajímavá kombinace tří velice silných hlasů.
Ve všech skladbách celého alba cítíme sebevědomí, silný hlas Lindy Perry, posloucháme dále a jsme na vlně revoluce alternativního rocku. Já jsem znala pouze píseň „What’s Up“, tudíž jsem si původně myslela, že kapela je pouze zázrakem jednoho hitu, ale šíleně jsem se pletla. Na jedné straně se nejedná o album plné hitovek. Každá píseň ale nemusí být hitem, nejdůležitější je sdělit, co máme na srdci. A pak tu máme kapely Beatles, nebo Kiss, které ukázaly, že s novou deskou se rodí i pořádné hity. Mrzí mě, že se kapela rozpadla a že nevydala více nahrávek, proto nedávám plný počet na hodnocení.
Na druhé straně kapela 4 Non Blondes za sebou zanechala silný odkaz, každý si pamatuje klip k písni „What’s Up?“ z MTV, silný hlas Lindy Perry a zvuk akustické kytary s akordy A, Bmi a D. Zároveň je třeba ocenit fakt, že všechny písně na albu napsala a složila Linda Perry. V dnešní době skoro za každým hitem stojí továrna s 10 skladateli, producenty, textaři a zpěvák je pouhou loutkou, pouhým karaoke zpěvákem, který otevře zpěvník, nahrává „své“ vlastní písně a sklízí úspěch za práci někoho jiného.
Jelikož se jedná tvorbou o první polovinu devadesátek, musím doporučit toto album každému posluchači, který zažil devadesátky a obdivuje nejen jejich zvuk, ale chce si poslechnout i něco, co předtím nikdy neslyšel.
Nejlepší písně z alba: Train, Superfly, What’s Up?, Pleasantly Blue, Old Mr. Heffer, Dear Mr. President, Drifting
Hodnocení: 8/10
Pro Melody Merkur: Tori
Foto: 4 Non Blondes
Buďte první kdo přidá komentář